Branky: 10´, 43´, 57´ Havlín – 75´ Bálka
Sestavy a hodnocení utkání:
Svratka Brno:
Crha – Havel, Zavřel(84´Hrouzek), Svensson, Chráscina(46´Křivánek), Pecha, Havlín, Grůza(79´Štarha), Živný, Bábeľa(85´Krumpholc), Chlad(61´Zlámal)
FK Znojmo:
Vítámvás – Kafka, Adámek, Bálka, Ostrý, Šťáva(71´Doubek), Procházka(21´Fryš), Dufek, Dušek, Samek(62´Kubošný), Németh
Trenér Jarda Ludvík
Dnes začnu soupeřem…byl vynikající, spousta mladých hráčů hrající v neustálém pohybu, ve velké rychlosti a se skvělou technikou. Vytvořili si 5 neskutečných šancí, které fantastický Vítámvás kryl…bohužel vstřelili 3 branky, které jsme jim darovali jako na zlatém podnose. Hráči Bálka, Dufek, Adámek předvedli postupně obrovské minely, které dokázal soupeř potrestat. Ale to tak s námi prostě je, nedokážeme zápas odehrát bez těchto chyb a soupeř je dokáže proměnit, proto jsme v tabulce, tam kde jsme. Ty „naše nesmysly“ ke sportu patří, stávají se a budou se stávat. Nemá cenu nikomu nic vyčítat, jen je důležité, aby si každý, kdo takovou chybu udělá, dokázal potom tuto chybu vyhodnotit a příště se zachovat jinak. Jen toto nás může někam posunout. A hlavně, po takové situaci zápas nekončí, je potřeba to hodit za hlavu a hrát dál. Pořád má každý z nás odpovědnost za ostatní z týmu a ne se „užírat“…Jsme v tom všichni stejně a potřebujeme se.
Teď k našemu výkonu…sehráli jsme vynikající zápas a byl to přesně ten výkon, po kterém mně nevadí, že jsme bez bodu. Ne, že by mě to bylo úplně jedno, samozřejmě to mrzí, ale kluci hráli moc dobře a to je hlavní, to je to, co tento tým potřebuje, dokázat si, že může hrát s každým a dodat si sebedůvěru, protože té máme opravdu málo. Byli jsme domácím více než vyrovnaným soupeřem a jediný rozdíl byl v tom, že my si prostě neumíme nahrát. Je to smutné, ale je to tak. Měli jsme mnoho situací, kdy jsme šli do přečíslení, dokonce 3 na 1 nebo 4 na 2, ale nedokážeme z těchto situací ani vystřelit…A to nás proti takovým týmům limituje.
Hodně nám uškodilo i brzké zranění Procházky, který hrál v obrovské pohodě a bylo ho plné hřiště. Ale zase je pozitivní, že místo něho naskočil mladý Fryš a zvládl to, to je super.
K přístupu a nasazení nemám co mužstvu vytknout, jediné co mě dnes vadilo byla ustrašenost některých hráčů a vůbec tomu nerozumím. My se nesmíme bát a nemáme ani proč, my si musíme věřit, užít si každou minutu, bavit se naší hrou, ale my se bojíme. Bojíme se jít sami na brankáře a zakončit, raději nesmyslně přihráváme a navíc nepřesně. Bojíme se jít 1 na 1, poprvé, podruhé a klidně znovu potřetí, ne my to vzdáme ještě před prvním pokusem a to je velká škoda. Bojíme se vystřelit, jedinou odvahu na to má Németh, bohužel to je tak jediné co má. Dnes je to pro mě jediné zklamání. Když má míč, tak je z něho každá obrana nešťastná, ale když míč nemá, tak je sen každého obránce toho kluka hlídat, protože jeho pohyb bez míče je často neviditelný a dnes tomu tak opět bylo. A je to velká škoda, protože on dnes mohl být tím rozdílovým hráčem. Možná si to ani neuvědomuje, ale pořád dostává spoustu šancí, kolik si jich ani nezaslouží a mám takový pocit, že si toho vůbec neváží a že mu to nedochází. Fotbal má strašně rád, ale má rád ten, který vůbec nebolí a to je problém. Za svou krátkou kariéru hrál a hraje u nás se spoustou „starých a zkušených“ hráčů, kteří ho obrovsky berou a dávají mu to najevo, bohužel on jim nedokáže tuto důvěru vrátit. A kolik šancí dostal ode mě, o tom ani nemluvím. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem klukům, že mě ještě „neomlátili“ o hlavu, že každého z nich bych dávno posadil a několikrát a ještě navrch „vyfénoval“, ale u něho to tak není…Snad si to Petr někdy uvědomí, ale aby už nebylo pozdě…
Na druhou stranu musím dnes jednou jméno vyzdvihnout a to je Kuba Kafka, asi nejlepší výkon, co kdy odehrál a je krásné, že je to další odchovanec, který postupně přebírá roli nepostradatelného hráče. Ale musí dál na sobě pracovat a hlavně se soustředit a koncentrovat na každou minutu na hřišti. Je to kluk, který si to neskutečně vydřel a nesmí slevit ze svého nasazení a přístupu, protože jinak je jeho výkon rapidně nižší.
Jsem rád, že jsem do mužstva vrátil některé „naše důchodce“. Jsou potřeba a jen s mladými bychom neměli šanci. Navíc jejich kvalita je taková, že mají pořád mužstvu co dát a moc si vážím toho, že moji nabídku přijali a dál s námi nesou tíhu této špatné doby. Na druhou stranu to nemají se mnou vůbec jednoduché a ví, že jsem na ně náročnější a přísnější než na mladé a někdy to taky těžce koušou. Ale co je hlavní, tu kritiku zvládají jinak, s pokorou a to je hlavní. Takový Pavel Šťáva, který toho za poslední rok zvládl v osobním životě neskutečně moc a ještě našel sílu a chuť vrátit se k „vyššímu fotbalu“ a navíc dokázal, že na to pořád má, to je sen každého klubu mít takového „bombarďáka“. Na druhou stranu do toho šel i přesto, že věděl, že to nebude mít se mnou jednoduché, ale každý zápas dělá všechno proto, aby mě nenechal udělat další zápas změnu…A to není jen jeho případ, ale už jsem dnes moc dlouhý, tak třeba zase příště…
Po dnešním výkonu jsem i rád, že mě mužstvo přesvědčuje, že je náš fotbal baví a že se v něm začínají cítit dobře. Zároveň věřím, že ten obrovský výkonnostní propadák a to zápas v Příměticích, byl opravdu výjimkou a že ho už nebudeme opakovat.
Kluci, věřte si a nebojte se!!!